Podrobnosti
Stiahnuť Docx
Čítajte viac
Když někteří lidé před dlouhými, dlouhými stovkami let vtrhli do panenské Ameriky, mnoho amerických indiánů je varovalo, aby neničili toto místo, aby nezastavovali tuto oblast, aby neničili tuto horu, protože říkali, že tyto oblasti jsou posvátné. Byla to taková pravda. Sama to také znám. Protože někdy, když tam zůstal Pravý Mistr nebo velký Světec, nebo tam dál pobýval, nebo už odešel, Božstva toho prostředí, místní Božstva nebo Božstva v okolí se spojila, použila Svou moc a postavila palác pro uctívání – pro „láskyplné, mírumilovné uctívání“. […]
Většina míst na planetě má co nabídnout – ať už dobrého, nebo třeba špatného. Záleží na tom, kde žijete a koho máte za sousedy, nebo jako země vůbec. Některé země mají mnohem více duchovních východisek než jiné. Například Velká Británie má více dobrých duchovních vývodů. Ale jeden ze sousedů Spojeného království měl předtím velmi špatné čtvrtletí. Nyní je to lepší od té doby, co král horlivých démonů obsadil své nové království v afrických horách a co se král horlivých duchů také rozhodl, že bude vést ctnostnější, ušlechtilejší a duchovnější život. Jsem tak ráda, jsem tak ráda.Ale kamkoli půjdete, buďte vždy uctiví. Mějte na paměti, že Bůh je všude a energie Svatých a Mudrců jsou všude. A buďte ve svém srdci uctiví. Nikdy se nedívejte na nikoho ani na žádné místo svrchu, ať už vypadá jakkoli pustě nebo nepříznivě, protože nikdy nevíte. Nikdy nevíte, co je ve vzduchu, co tam skutečně přebývá a co tam bylo skutečně vybudováno. Bez jasnovidných očí nemůžete vidět.Doufám, že si vzpomenu vám říct o Králi horlivých démonů. Ach ano, víceméně jsem vám už něco málo řekla – že mě někdy pozorují delší dobu, ne jen jeden [nebo] dva dny. Já sama jsem to také nevěděla. Jako například, byla jsem několik dní v nemocnici. A poblíž mě byli také nějací pacienti. A protože byla nemocnice plná, museli sedět na chodbě. Sama jsem byla také pacient, ale byla jsem schopnější. Tak jsem chodila a ptala se, jestli pro ně mohu něco udělat. A oni mě pak požádali: „Ach, já potřebuji víc dek. Prosím, vyžádejte je pro mě.“ Nebo: „Spadla mi deka. Prosím, přikryjte mě.“ „Potřebuji vodu.“ Tak jsem jim přinesla věci, takové drobnosti. A taky nějaká stará paní, která měla na sobě odpadky – ne jako odpadky, ale věci, které jsou na odhození, třeba starou špinavou roušku, nebo něco, co nemůže odhodit, protože byla přivázaná k posteli. Nemohla se pohnout z postele, protože k ní měli připojené nejrůznější přístroje a na rukou a nohou kapačky, takže se nemohla hýbat. A pak jsem jí pořád pomáhala vyhazovat odpadky, nebo jí nosila vodu a pomáhala jí pít.Málokdo o tom věděl – včetně mě, protože jsem o tom moc nepřemýšlela; Byla jsem spíš ve vyšším Nebi než na Zemi – ti lidé, kterým jsem pomáhala, pacientům, kteří byli bezmocní na lůžku nebo jen seděli na židli, a já jim jen pomohla přikrýt se dekou nebo je uložit, protože to sami nedokázali, nebo jim pomohla najít kabelku, kterou ztratili – netušila jsem, že je to družina Krále horlivých démonů nebo příbuzní a přátelé v lidské podobě. Takže to samozřejmě nahlásili Králi horlivých démonů. A on byl velmi dojatý. A řekl, že jsem opravdu upřímná a velmi milující a laskavá. A pomalu, kousek po kousku, se všemi těmi informacemi, které Mu byly hlášeny, se rozhodl, že prostě přestane pracovat směrem, který je proti mému přání, proti mé vůli. A tak se prostě úplně stáhl i se Svými občany a odešel do afrických hor, kam nikdy nevkročí lidská noha, protože je to tak odlehlé a nedostupné.A já jsem Ho vyzvala, aby odešel na vyšší místo, třeba do Ifuse nebo mezi Čtvrtou a Pátou úroveň, ale On se rozhodl zůstat zatím tady. Trochu pomáhá, kde může; v některých situacích pomáhá i mně. Jsem jim oběma také vděčná. A užívám si lásky Krále horlivých duchů a také Jeho občanů, kterou mi každý den posílají. Je to velmi, velmi příjemné. Jsem tak šťastná, že to nelze popsat. Nedokážu vám popsat, jak jsem šťastná. Vy prostě víte, že jsem šťastná, to je vše. Šťastnější než před pár lety, kdy se tyhle věci ještě nestaly.A kvůli těmto věcem jsem si také vzpomněla, že na většině míst na Zemi je stále ještě nějaká energie Svatých a Mudrců nebo nějakých živých Svatých a Mudrců či Božstev. Takže musíme mít vždy úctu k Zemi, k místu, kde žijeme, k jídlu, které jíme, protože všechna Božstva a víly mají své povinnosti. Některá mají povinnost pomáhat zelenině růst, jiná mají povinnost způsobovat déšť, další mají povinnost způsobovat hromy; někteří jsou zlí, jiní dobří. Všechna jsou dobrá, tato Božstva, která jsou Nebesy určena k tomu, aby sloužila lidstvu a bytostem pouze na této planetě, konkrétně na této planetě. Máme jich tolik, že vám nemohu říct o všech a všude. Stejně Je moc nevidíte.Tato Božstva jsou dobrá. Jen musí dělat to, co musí. Takže některá dostávají dobré úkoly, jako třeba vytvářet jemný déšť nebo vytvářet krásné mraky pro východ a západ slunce, vytvářet všechny možné věci, zkrášlovat svět, starat se o to, aby květiny dobře rostly, starat se o potok a o to, aby voda hojně tekla a lidé ji mohli používat. Některá Božstva však musí vysušovat zemi a působit spoušť, způsobovat sucha a záplavy a podobně. Není to tak, že by to dělala ráda; prostě musí. Naše karma je nutí dělat všechny ty nepříznivé věci – zemětřesení a podobně. Je to také varování pro lidstvo, aby bylo pokornější, ctnostnější. Ale je velmi těžké projít lidskýma ušima, také kvůli překážkám ze strany démonů, ďáblů, Krále máji, družiny, duchy a tak dále. Čím více se tedy můžeme od démonů a duchů vzdálit, tím lépe pro nás, samozřejmě.Jsem tedy ráda, že se dvě velké skupiny horlivých démonů a horlivých duchů stáhly z toho, aby nám bránily v dosažení duchovního výsledku. Teď je to mnohem snazší než dříve, když už je tu nemáme, aby se nám snažili záměrně bránit. Jsem velmi vděčná Všemohoucímu Bohu a všem Mistrům za tyto jevy, s nimiž se setkáváme velmi zřídka a těžko. Jsem tak vděčná, tak vděčná. Poklonila jsem se Bohu za všechny ty příznivé věci, které se nám dějí. Jsem opravdu tak vděčná. Prosím, děkujte Bohu. Děkujte také všem Mistrům za mě, se mnou, kdykoli si vzpomenete. Nejen jeden den, nejen dnes, nejen v naší meditační hodině vděčnosti, ale pokaždé, pokaždé. Nezapomeňte.Všude je také něco, co bychom měli uctívat. Proto domorodé národy obvykle ukazují nějaké jasnovidné občany, kteří mohou vidět věci. Vidí, která hora má Světlo, má Božstva, má úctu k Bohu, nebo svatyni či palác, který byl postaven k uctění některého z Mistrů nebo některých Svatých a Mudrců, kteří jsou lidstvu prospěšní, kteří tudy prošli, žili tam několik dní nebo někdy. Nikdy nemůžeme být dostatečně vděční. Proto když někteří lidé před dlouhými, dlouhými stovkami let vtrhli do panenské Ameriky, mnoho amerických indiánů je varovalo, aby neničili toto místo, aby nezastavovali tuto oblast, aby neničili tuto horu, protože říkali, že tyto oblasti jsou posvátné. Byla to taková pravda. Sama to také znám. Protože někdy, když tam zůstal Pravý Mistr nebo velký Světec, nebo tam dál pobýval, nebo už odešel, Božstva toho prostředí, místní Božstva nebo Božstva v okolí se spojila, použila Svou moc a postavila palác pro uctívání – pro „láskyplné, mírumilovné uctívání“. Tak tomu říkají. Jejich přesná slova, která vyslovila, zní takto: „Postavit láskyplné, mírumilovné místo k uctívání“ pro ty Svaté nebo Mudrce či Mistry, o nichž vědí, že jsou pro tu zemi dobrodinci a DŮSTOJNÍ JEJICH ÚCTY.To všechno sama vím, protože i tak skromná bytost, jakou jsem, jak obvykle ráda pobývám na ostrovech, tak jsem si občas koupila nějaký ostrov nebo někdy koupila kousek země, abyste mohli meditovat. Například jako v ášramu Nová země máme malý ostrůvek, ale není malý. V duchovní dimenzi by mohl být obrovský, velmi obrovský. Takže tam dokonce postavili palác, aby uctívali [Nejvyšší] Mistryni Ching Hai. A normálně by byl ve vzduchu asi 9, 10 metrů nad jakýmkoli existujícím povrchem, buď nad zemí, nebo nad střechou něčeho, jako je střecha jeskyně nebo střecha domu. Pokud tam Mistr není, začnou stavět palác ze zlata, diamantů, šperků, které – cituji slova hlásajícího Božstva – „které svět ještě neviděl. Zlaté šperky, které svět ještě neviděl.“ To je citát z hlášení pro mě o některých mých palácích, které postavili.Dokonce i nějaký takzvaný ostrov, ale ten je jen v malém jezeře a je to velmi malý ostrov, ale Oni na něm také mohli postavit palác, poté, co jsem odešla – byl asi devět metrů nad zemí. Ale ten palác se dá také podle toho posunout výš nebo níž. A je asi 70 metrů vysoký a 90 metrů široký a také kulatý – to je takový obvod. Je posetý zlatem a drahokamy, které jsou mimořádně krásné, a na Zemi se jim nic nevyrovná. Je to jiný druh zlata, jiný druh drahokamů. Nejsou jako ty, které vidíme, i když ty, které vidíme na Zemi a nosíme, jsou také blahodárné – tím spíše, když je navrhlo Nebe prostřednictvím Mistra nebo velkého Světce.Oni, Božstva, to prostě dělají. Nikdo je o to nežádá. Nikdy jsem nevěděla, že to dělají, až později, když se tam něco stalo. A pak jsem se některých místních Božstev zeptala: „Proč se něco takového stalo?“ Oni mi pak vysvětlili: „Protože na Váš ostrov, který jste předtím obývala, přišel ten a ten člověk a narušil klid a stavbu obětních Božstev.“ To jsou Jejich slova, ne moje.Photo Caption: Nedělejte si starosti s chaotickým okolím, my jen kveteme
